Najdete tady všechny ty úžasný lidi, kteří se rozhodli věnovat svůj volný čas našim budoucím generacím!

Spojuje nás mnoho spolu prožitých zážitků, spousty vyhraných i prohraných bitev, her ve dne v noci i několik míst, kam se rádi vracíme. Tady se můžete podívat, komu svoje děti můžete bez obav svěřit.

Tomáš Lachtan Životský

„Pevně věřím, že oddíl je něco, co by se mělo dopřát každému dítěti. Někdy i proti jeho vůli.“

Lachtan je vedoucím už pěknou řádku let, mezi v současnosti aktivními se řadí k pevnému jádru, které oddíl neopustilo v dětských, instruktorských ani vedoucovských letech. I když už má doma sám malého táborníka, vždycky se účastní akcí, na kterých potřebujeme dovzdělat ohledně první pomoci, vázání lanových překážek nebo třeba sjíždění řek. Na všechno tohle má kurz, takže si vždycky rád vezme na starosti předávání vědomostí.

František Reitter

„Přál bych si, aby mohlo každé dítě zažít ten skvělý pocit, kdy zjistí, jak krásné je to v přírodě.“

Fanda přišel do oddílu až ve svých třinácti letech, ale za malou chvilku se stal jedním z nejaktivnějších vedoucích. Je to zrovna on, který odpovídá na tisíc a jednu otázku zvídavých dětí, ať už se týkají počtu ujitých kilometrů nebo jak věci fungují. Jednou z jeho mnoha zálib je pobyt v přírodě a nepohrdne ani čtením dobrých knížek. Od roku 2017 je hlavním vedoucím Tuláku.

Václav Palík

„Je třeba radovat se z maličkostí. Třeba z hradeb.“

Vašek má za sebou bakalářské studium strojního inženýrství na VUT a momentálně se věnuje oboru podnikání. Po zdárné kariéře instruktora se stal vedoucím a dovybavil se třeba i zdravotnickým kurzem. V oddíle se věnuje především vedení schůzek, vytváření programu na akce i tábory a stará se o inventář klubovny. Taky ho často najdete za kamerou, kdy pro nás točí zábavná a vzpomínková videa z akcí a i díky nim tropí s dětmi hlouposti.

Norbert Hejl

„Jsem rád za každou tuláckou akci, na kterou jsem jako dítě mohl jet, protože mi to dalo zážitky a zkušenosti, kterých si teď s odstupem času opravdu cením.“

Bertík je jeden z těch, kteří byli vychováni oddílem už od malého Tuláčka. Absolvoval s námi nespočet táborů a akcí, a tak se moc nebylo čemu divit, když jsme ho přijali jako mladou krev instruktorů. Nyní vede schůzku Oříšků, a když se zrovna nepřiučuje vedení, tak se ve volném čase věnuje cvičení.

Alžběta Bednářová

„Přála bych si, aby děti do oddílu chodily s radostí a nadšením a aby si užívaly chvíle, které mohou strávit v Tuláku.“

Bětka přišla do oddílu v roce 2010 jako prvňáček, a i když někdy v průběhu let přemýšlela o tom, že má na bedrech několik dalších kroužků a zvažovala odchod, nějakým způsobem jí to srdce neumožnilo. Teď je naší instruktorkou a je opravdu moc ráda, že v Tuláku zůstala. Mimo oddíl taky ráda sportuje a aktivně hraje volejbal.

Michaela Mádrová

„Bylo by skvělé, kdyby všichni měli tu možnost být součástí oddílu tak, jako já.“

Míša jela poprvé na tábor v roce 2014, a i když se z počátku bála, že v Tuláku moc dlouho nevydrží, oddíl jí přirostl k srdci. Teď je naší instruktorkou a vede středeční schůzku Veverek. Studuje gymnázium, má ráda sport, knížky a taky děti, kterým by chtěla předat co nejvíc znalostí a užít si s nimi co nejvíc legrace.

Šimon Chalabala

„Jsem moc rád, že vedoucí dávali smysl mému volnému času. Teď se budu snažit, abych ten smysl dával ostatním já.“

Šimon se k nám připojil v roce 2013 a hned v první chvíli ho nadchlo ježdění na různé výlety s ostatními dětmi, poznávání nových kamarádů a tvoření celoživotních zážitků. Při nabídce dělat instruktora nemusel tedy dvakrát váhat a rovnou po ní skončil. Nyní je členem vedoucovské party a vede schůzku nejmenších dětí. Pokud se zrovna nevěnuje škole nebo Tuláku, rád si zahraje nějakou tu počítačovou hru, ale jak sám říká – oddíl má vždycky přednost.

Petr Tukan Hloušek

„Někdy je třeba volit mezi tím, co je správné a co je snadné.“

Tukan v oddíle vyrostl a během svých instruktorských let byl i u jeho obnovy. Dělal instruktora, schůzky, výlety, tábory a pár let i vedl oddíl. Nyní už se vidí hlavně v roli pomocníka a mentora – pomáhá s financemi oddílu a s tím, co je zrovna potřeba, takže nám třeba často na akcích vaří. Práce v oddíle ho moc baví, vidí v tom něco navíc, co je v naší společnosti vždy potřeba a má to smysl. Vystudoval ekonomii, pracuje v marketingu a s ním se snaží pomoct i v rámci Pionýra.

Lukáš Cigánek

„Těším se na to, až zkušenosti, které jsem se v Tuláku posbíral, budu moci předat dál.“

Cigi je v oddíle od doby, kdy mu bylo jedenáct let. Za tu dobu se naučil mnoho dovedností, poznal kamarády na celý život a na akcích má vždy úsměv na tváři. Nyní je z něj oddílový vedoucí, který se mimo oddíl aktivně věnuje fotbalu a jiným sportovním aktivitám. S dětmi si vždycky rád zahraje sebevětší lumpárnu a občas je to dokonce on, kdo sám s nějakou přijde.

Hana Dudová

„Jsem ráda, že jsem v Tuláku našla něco, čemu chci věnovat svůj volný čas, a možnost potkat u toho i skvělé lidi, kteří to dělají ještě lepším.“

Hanka přišla do oddílu, když jí bylo 8 let. Našla si tu přátele a taky místo, kam se moc ráda vrací. Myslí si, že je důležité dávat dětem svůj volný čas s radostí, protože to tím jejich strávené chvíle v Tuláku udělá ještě hezčími. Ve volném čase se věnuje svým kamarádům, učení se do školy nebo se ráda podívá na dobrý seriál či film.

Matyáš Kubala

„Věřím, že oddíl navždy zůstane místem, kam se všichni rádi vrací a zažívají další a další hromadu zážitků“

Maty jel poprvé na tabor v roce 2015, v té době mu bylo 9 let. A tak se mu tam líbilo, že hned po táboře začal chodit na schůzky a také věděl, že bude v chtít oddílu zůstat co nejdéle to jen půjde. Tento rok se stal instruktorem a vede středeční schůzku Veverek a jezdí na všechny akce co se jen dá. Ve svém volném čase mimo oddíl také rád sportuje.

Anna Holíková

„Každý vedoucí mě něco naučil. Lachtan mě naučil, jak si správně sbalit batoh, Mini zase karimatku, aby zabrala co nejméně místa, Tukan jak správně řezat dřevo a pokaždé když některou z těchto činností dělám, vzpomenu si na to, jak mě to učili. A proto bych chtěla, aby si mě děti pamatovaly také jako vedoucí, která jim předala nějakou zkušenost.“

Anička Přišla do oddílu, když jí bylo 6 let. Jakmile objevila kouzlo Tuláku, hned jí přirostl k srdci. Bavilo ji zažívat dobrodružství s kamarády a učit se nové věci. Anička je teď naší instruktorkou a má na starosti schůzku těch nejmladších. Ve svém volném čase se věnuje karate nebo focení. Cítí se šťastná, když sedí u ohně při zvuku kytar.

Julie Chalabalová

„Díky oddílu mám mnoho nezapomenutelných zážitků a jsem ráda, že tulák je něco, co dává už mnoho let smysl mému volnému času.“

Do oddílu jsem se připojila v roce 2013 a od začátku se mi tady líbilo. Naučila jsem se spoustu nových věcí a našla spoustu nových kamarádů. Studuji střední školu umění a designu v Brně. Ve volném čase ráda poslouchám hudbu, kreslím, nebo ráda čtu.

Matěj Brabec

„Myslím si, že pro každého člověka je důležitá trocha disciplíny, radosti a hlavně přátelství. A přesně tohle všechno v oddílu najdete.“

Začal jsem chodit do oddílu ve svých sedmi letech a po svém prvním táboře jsem s radostí chodil na každou schůzku a akci. V roce 2022 jsem přešel do vedoucích a myslím, že tu ještě nějakou dobu zůstanu. Ve volném čase sportuji, hraji na baskytaru a poslouchám hudbu.

Jakub Polcar

„Nejvíce tu oceňuji škálu různých dovedností, kterou mě Tulák naučil. Od práce v kolektivu, přes znalost mapy, až po vedení dětí na schůzce.“

Kuba přišel do oddílu už ve svých 6 letech, rychle si zamiloval výlety do přírody i hry na schůzkách. Na svém prvním táboře měl být jenom týden, ale tak moc mu Tulák přirostl k srdci, že se rozhodl zůstat. Je zapáleným hráčem florbalu, ve svém volném čase rád jezdí na kole.

Karel Čermák

„Tulák je pro mě místo, kde jsem se naučil spoustu užitečných věcí a u toho si našel kamarády. Chtěl bych, aby tu možnost měli i ostatní děti.“

Začal jsem chodit do Tuláku v osmi letech. Postupně jsem jezdil na tábory a různé akce, které jsem si oblíbil. V roce 2022 jsem přestoupil do vedoucích a s radostí vedu schůzku Želviček. Ve volném čase sleduju fotbal.

Kateřina Chrástová

„Oddíl mi toho dal tolik, že to ani spočítat nedokážu. Přála bych si aby chodili děti do oddílu se stejným nadšením jako já.“

Kačka poprvé jela na tábor v roce 2013 a stejný rok začala chodit i na schůzky. V oddíle se jí zalíbilo, našla si kamarády, začala jezdit na akce a pravidelně také na tábory. Tento rok se stala instruktorkou a podílí se na vedení schůzky nejmenších želviček. Ve svém volném čase také sportuje.